vertigo

prolog

15. března 2017 v 14:48 | lovah



2:11AM • look
Spíš?
2:12AM
právě jsem skončila druhou sérii, jdu se dívat na další.
Co chceš?
2:14AM • look
Pojď ven.
2:15AM
Kam?
2:16AM • look
Vycházím, čekej u baráku.
2:17AM
proboha

2:17AM
musím se oblíct...

2:18AM
půjdem na pivo?

2:21AM
Platíš.

Dvacetiletý, pár dní neoholený muž se ležérně opřel dům, ve kterém tiše panikařila sedmnáctiletá dívka hledajíc třešňový parfém. Voněl mu. Přitahoval ho. Moc dobře to věděla, jakmile jej našla, lehce se navoněla, přejela si rty pečujícím balzámem a vyrazila co nejtajněji z domu.
Chladný noční vzduch ji nemilosrdně sevřel, svou bundu si přitáhla blíže k tělu. Luke si jí všiml hned, jak za sebou neslyšně zavřela dřevěná vrátka a otočila se k němu. Vypadala unaveně a trochu smutně, oči podlité krví, rty popraskané. Nevěděl, jak může pomoci jedinému člověku, na kterém mu tak moc záleželo. Vše, co na světě hledal, našel u ní.
 
 

Reklama